Patří do čeledi olivovníkovitých (Oleaceae). Existuje několik druhů jasmínů (od keře po liánu), přičemž nejčastěji se z ekonomických důvodů pěstuje Jasminum officinalis. Jeho mateřská krajina je jihovýchodní Asie, především Indie, odkud se postupně rozšířil do Středozemí. Do Evropy se dostal jako dar od arabské obchodní společnosti Francii v roce 1548. Brzy na to jej začali pěstovat i na americkém kontinentu.
Dnes je také oblíbenou pokojovou rostlinou. Pokud ho ale chcete pěstovat doma, nezapomínejte na to, že obvyklé druhy dorůstají až 3 m a nemůže být celoročně venku (nesnáší mrazy). Potřebuje i vydatně hnojit, nepřelívat, ale nenechat půdu vyschnout a miluje ideálně celodenní slunce.
Jasmín velkokvětý
Rod jasmínů zahrnuje v současnosti téměř 200 druhů. My nedáme dopustit na jasmín velkokvětý (Jasminum grandiflorum). Jeho vůně je květová, sladká, v pozadí je lehká zelená trpkost, která dodává vůni dynamiku a lehkost. Není tak těžký a opojný, jak jste možná u jasmínu zvyklí. Přináší kreativitu, inspiraci a chuť na nové prožitky.
Jasmín velkokvětý roste přirozeně v subtropickém pásu západních Himalájí. Stal se dokonce národní rostlinou Pákistánu. Má zelené listy až 12 cm dlouhé, květy tvoří hrozen s bílými, hvězdicovitými okvětními lístky. Plodem jsou bobulovitá semena. Zvláštností je, že v létě roste jako keř a v zimě se přemění spíše v liánu. Kvete asi od konce zimy do června a když ho po třech zmrzlých v květnu vynesete do zahrady, bude svou sladkou vůní přitahovat desítky motýlů.
Celkem běžná záměna…
U nás je jasmín často zaměňován s keřem pustoryl (tzv. “nepravý jasmín”), který má trochu podobnou vůni i vzhled. Tento keř ale dobře zvládá i mrazivé zimy.
Pustoryl – keř a květ, který většina lidí považuje za jasmín, má kulatější okvětní plátky. Jasmín velkokvětý má květ podobný hvězdě.
Účinky všemocného jasmínu
Již po tisíciletí se používá jasmín velkokvětý při léčbě depresí, úzkostí, nadměrnému stresu nebo strachu, nespavosti. Navozuje optimismus, léčí neurotické poruchy. Pomáhá povzbudit sebevědomí, posílit psychickou pohodu.
V léčitelství je známý pro posílení srdeční činnosti. Sirup z jasmínových květů pomáhá při onemocněních horních cest dýchacích. Ženy jej rády využívají pro zmírnění menstruačních bolestí, pro hladký průběh porodu a podporu tvorby mateřského mléka. Při nanášení na pokožku zmírňuje akné, pečuje o suchou pleť (má hydratační účinky), snižuje zarudnutí a svědění, čistí a tonizuje. Oblíbený je taky v kosmetických krémech zpomalujících stárnutí pleti a pro zralou pleť.
Jak se jasmín zpracovává?
Z jasmínu se sklízejí ručně především poupata před rozkvětem, a to brzy ráno. Díky svým jedinečným vlastnostem se květy nejvíce rozvoní na večer, se západem slunce. Stejně dobře se dají ale využít i listy nebo kořen.
Původní metodou zpracování bylo složité vrstvení jasmínových květů na skla, natřená živočišnými tuky. Jakmile se co nejvíce látek z květů vyextrahovalo do tuků, květy se odstranily a pracovalo se dále s tuky. Dnes už ale extrakce probíhá pouze za pomocí rospouštědel. Nasbírané květy se opatrně umístí do destilačního aparátu, kde se zahřívají párou. Ta se následně vysráží do oleje, který se ještě dočišťuje od nečistot a zbytků. Vznikne tak koncentrovaný a velmi aromatický olej, kterého stačí pro další použití stačí popužít nepatrné množství.
Pro výrobu parfémů, éterických olejů a do kosmetiky se používá pouze květ. Na 1l jasmínového oleje je dokonce potřeba až 500 Kg jasmínových květů (asi 3,5 milionu okvětních lístků)!
Využití (nejen) v kuchyni
Jasmínové květy se používají k provonění černých nebo zelených čajů. Stejně tak se přidávají mezi rýži, pro vznik všem dobře známé jasmínové rýže. Sušené květy stačí na krátkou dobu přidat, aby dodali omamnou vůni a jedinečnou chuť.
V Číně a Indii se z jasmínových květů s oblibou připravují také buchty nebo hlavní chody.
V některých kulturách má jasmín dodnes i náboženské využití při různých obřadech nebo rituálech (například na Filipínách nebo u Hinduistů, Budhisté z jasmínových květů dělají zdobné věnce kolem krku).
