Jaro přichází
Název vznikl díky tomu, že vlaštovičník nakvétá, když se k nám vracejí vlaštovky; a jeho květy mizí, když vlaštovky odlétají. Jde o vytrvalou bylinu, která je díky své hojnosti považována spíše za plevel. Najdete ho na slunných místech podél cest, na okrajích luk a v rumištích. Má jasně žluté květy a při ulomení z něj vytéká bílé mléko. Které může být ve vetší míře jedovaté!
Pozor, toxický!
Mléko vlaštovičníku obsahuje mnoho alkaloidů. Například chelidonin je složením i působením velmi podobný morfiu. Užívá se odedávna zejména zevně na kožní plísně, bradavice, má protizánětlivé a antibakteriální vlastnosti.
Čerstvá šťáva z vlaštovičníku se aplikuje přímo na bradavice.
Na trávení i mšice
Při potírání koutků očí dokáže prý pomoci při začínajícím šedém zákalu. Uklidňuje centrální nervový systém, dříve se užíval při zánětech žaludku a k detoxikaci jater. Pomáhá dokonce mírnit projevy menstruace, tiší dusivý kašel, roztahuje cévy. Vlaštovičníkový olej působí prý proti klíšťatům a obtížnému hmyzu, odvar z něj se účinně používá na zahradách proti mšicím.
Tip:
Rostlinu nastříháme a celou zalijeme olejem (ideálně mandlovým, třeba i slunečnicovým) a necháme na slunci macerovat zhruba 14 dní. Poté scedíme a vzniklým olejem natíráme nohy vždy před procházkou. Pomáhá proti klíšťatům u lidí i u zvířat.