Skořice pravá a ta druhá
Na trhu potkáte skořici cejlonskou a čínskou. Ta správná se silnými účinky je cejlonská skořice. Čínská odrůda je její slabší variantou, která rozhodně nemá tolik prospěšných účinků, ale něco málo přeci jen ano. Jen pozor u čínské skořice (cassia) na vysoké množství kumarinu, který může při nadměrném užívání oslabovat játra a u laboratorních potkanů dokonce vyvolával rakovinu.
Strom s dlouhou historií
Skořice je vlastně skořicovník, strom, který dorůstá až 15 m výšky. Původem pochází z Asie, nejstarší zmínky o jeho užívání jsou z let 4000 př. n. l. ze staré Číny i starověkého Egypta. V současnosti se nejvíce pěstuje na Srí Lance.
Do Evropy se rozšířila skořice v 16. století s obchodníky z východu. Tehdy se toto vzácné koření draze platilo zlatem.
Jak roste skořice?
Skořicovník patří mezi tropický strom, ke svému růstu potřebuje teplo a vysokou vlhkost. Má vejčité listy, bíložluté drobné květy a překvapivě malé, bobulovité plody, velikosti olivy.
Pěstuje se ale především pro kůru, která se sklízí z mladých větviček, zhruba 3 roky po vysazení stromu. Větvičky se odřežou na spodní straně kmene, a pak se oloupou z kůry. Ta se pak suší několik dní, přičemž se stočí do typické “skořicové” ruličky.
Bohatství z kůry stromu
Skořice je bohatá na vápník, železo, vitamíny A a B, hořčík a dokonce i vitamín C. Říká se o ní, že má protirakovinné účinky, které pomáhají zastavit rakovinné bujení. Snižuje hladinu cukru, pomáhá uvolňovat napětí, podporuje krevní oběh, harmonizuje dýchání. Stimuluje kognitivní funkce. Má antioxidační vlastnosti, u žen zmírňuje menstruaci a problémy spojené s přechodem.
Zahřeje a uzdraví
Pomáhá při léčbě nachlazení, infekčních onemocnění, udržuje kůži a pleť zdravou. Ženy ji ocení v boji s akné a celulitidou, pomáhá i při zubním kazu a zápachu z úst. Zahřívá tělo a prokrvuje končetiny, zejména na podzim a v zimě.