Alergie zvenku i vnitřně

Chlorella

Chlorella je rod sladkovodních jednobuněčných řas známých od roku 1890. Popsal ji mikrobiolog M. W. Beijerinck. Organismy nerozeznatelné od Chlorelly (dnes označované za Acritarcha) žily na Zemi již v prekambriu před cca 1,5 miliardy lety. Název chlorella je odvozen od řeckého slova “chloros” = zelený a latinské přípony “ella” = malá. Chlorella v porovnání s ostatními rostlinami obsahuje vysoké množství chlorofylu.

Využívá se její schopnosti vázat na sebe těžké kovy, které odvádí vylučovací soustavou z těla ven, čímž podle studie detoxikuje organismus.

Zelený jíl

Jíl je nezpevněná usazená hornina složená z více než 50 % jílovité složky. Tvoří ji jílové minerály, pelitové frakce s velikostí jednotlivých zrn pod 2 μm (resp. 4 μm). Hornina může mít různou barvu závisející na obsahu příměsí. Jíly s 25 – 75 % vápenaté příměsi jsou označovány jako slíny. Jíly s významnou příměsí kalcitu a písku se označují jako šlíry. Zpevněním jílu vzniká jílovec a jílovitá břidlice.

Zatímco červená a fialová barva je způsobena přítomností trojmocného železa, zelenou barvu způsobuje dvojmocné železo.

Určité druhy jílu se používají v medicíně jako léčivé prostředky pro pleť (například zelený jíl, který má údajně absorpční, antioxidační a čisticí vlastnosti). Může se také použít proti rezistentním bakteriím.

Spirulina

Spirulina se pěstuje v Japonsku na výrobu vitamínových tablet. Obsahuje totiž mimo jiné vitamíny B1, B2, B3, B6, B9, vitamin C, vitamin D, vitamin A a vitamin E a karoteny.

Co se týče vitamínu B12 obsahuje spirulína 80% neúčinnou formu tohoto vitamínu a jenom 20% část je účinná u člověka.)

V současnosti začíná být na vzestupu její konzumace hlavně díky jejímu vysokému obsahu bílkovin (více jak 50%) a to jí řadí mezi nejvíce na proteiny bohaté potraviny v přírodě. Je označována také jako jedno z tzv. superfoods (super potraviny).

Spirulina je výjimečnou potravinou a úžasným zdrojem koncentrovaných, netoxických a lehce vstřebatelných živin. Je vysoce přínosnou náhradou za proteinové prášky. Spirulina obsahuje látku zvanou fykocyanin. Dále obsahuje vitamíny A, B-1, B-2, B-6, E, a K. Navíc Spirulina dodává minerály, stopové minerály, buněčné soli, rostlinné živiny a enzymy, stejně jako vysoké množství chlorofylu a dalších prospěšných barviv.

Levandule úzkolistá

Levandule patří k aromatickým léčivkám, které jsou v západním světe v léčitelství i farmacii využívány již historicky a tradičně. Je to takový jemný pomocník využitelný pro mnoho a mnoho účelů – příjemný relaxant, protizánětlivé účinky, pomoc při bolesti, regenerace buněk, podpora odolnosti organismu.

Největší význam má jako tradiční léčivá a aromatická rostlina. Drogou je květ, který obsahuje třísloviny a silice s několika terpeny, působící fytoncidně. V České republice lze tento druh volně pěstovat, droga má však slabší účinky. Za relativně silný anxiolytický efekt, indukovatený inhalací aromatických sloučenin uvolňovaných hlavně z čisté silice je zodpovědný terpenový alkohol linalool, jehož mechanizmus účinku není zatím dobře zmapován, ale hovoří se o efektu na GABA receptory. Potence této substance po inhalaci je porovnatelná s konvenčními benzodiazepiny.

Mrkev (Daucus carota)

Mrkev obecná (Daucus carota) je rostlina z čeledi miříkovitých, pěstovaná v kultivované varietě jako kořenová zelenina. Pro získávání esenciálního oleje s významným prospěchem pro zdraví zvířat je však používána černá divoká mrkev, respektive její semena.

Olej ze semen černé mrkve pomáhá zpomalovat procesy stárnutí kůže a chrání kožní buňky proti nežádoucím procesům. Je to agentní adaptogen, který svoji činnost zaměřuje na poškozenou nebo anomální buňku. 

Heřmánek římský – rmenec

Hvězdnicovitá rostlina s léčivými účinky. Hlavní obsahovou látkou květních úborů je světle modrá silice, svým složením podobná silici pravého heřmánku. Ta spolu s hořčinami dodává bylině charakteristické chuťové vlastnosti.

Rmenec sličný (Chamaemelum nobile, syn. Anthemis nobilis), známý též jako rmen sličný, rmen římský, nebo pod nesprávným názvem heřmánek římský, je hvězdnicovitá rostlina s léčivými účinky. Hlavní obsahovou látkou květních úborů je světle modrá silice, svým složením podobná silici pravého heřmánku. Ta spolu s hořčinami dodává bylině charakteristické chuťové vlastnosti.

Původně byly užívány květy rmence sličného k léčení různých nemocí včetně žloutenky a nemocí jater, ale také proti migréně, jak se dočítáme ve středověkém herbáři R. Banckese. Ve stejné době doporučuje francouzský spis o vedení domácnosti, známý pod názvem “Le menagier de Paris” (Hospodář z Paříže), připravovat z květů rmenu sličného vařených spolu s pomerančovou kůrou vodu k omývání rukou při hostinách. Čaj z něj je starobylým tonikem příjemně chutnajícím a podporujícím trávení. Dále se přidává do likérů. Celé natě se v Anglii používá k přípravě bylinného piva. V kosmetice se používá při výrobě šamponů.

Má všestranné použití na všechny druhy zánětů (oční, ušní, krční, zažívací), je analgetický a hojivý, používá se na ekzémy a dermatitidy, vhodný při nespavosti, migréně, závratích, uvolňuje nervozitu a podráždění.

Ječmen setý

Ječmen setý (Hordeum vulgare) je druh obiloviny z čeledi lipnicovité (Poaceae).