Černá můra všech pejskařů je zpět. Sezóna parazitů se rozjíždí. Proč se nikde nedočtete, co proti nim doopravdy funguje?
Klíšťata jako odvěký nepřítel
Pes a klíště, to je téma každého jara a léta. Klíšťata tady odjakživa byla, jsou a budou. Jelikož je jich po celém světě více než 900 druhů (nevyskytují se jen na Antarktidě), zřejmě se nám je v nejbližší době nepodaří vyhubit zcela. Všechny druhy se živí krví savců a potřebují ji k tomu, aby se mohly množit (to vypadá tak, že se klíště během 2 let přisaje na celkem 3 hostitele, než zplodí další generaci, a hned na to umře).
Hledali jsme, v čem je klíště vlastně užitečné. Jedno pozitivum jsou jeho dosud neprobádané schopnosti – vylučuje slinami látky pro snížení alergické reakce a ke snížení rakovinné aktivity. Vědci by rádi zjistili, jaké je jejich složení a jak ho syntetizovat. Dalším pozitivem je, že mimořádně chutná slepicím. Milerády si na něm smlsnou.
Sekat nebo nesekat?
Říká se, že v krátkém trávníku nechtějí žádní parazité žít. Spousta lidí proto seká trávník sotva trochu povyroste a napomáhají tak jen lokálnímu suchu (kratší tráva se více zahřívá a rychleji se z ní odpařuje voda, snadno usychá). Ano, klíšťata a další nepříjemní parazité mají rádi pohodlí a vyskytují se hlavně v porostu od 20 cm do 1 m (rozhodně na vás nespadnou z výšky, jak si mnozí myslí), tady také nejsnadněji potkají potencionální kořist. Můžete mít trávník i větší, než 2 cm.
Podpořit “bezklíšťatovou” zónu na svém pozemku můžete i vhodným výběrem rostlin. Některé totiž svými vonnými oleji nebo texturami klíšťata přirozeně odpuzují. Patří sem například máta, česnek, šalvěj, levandule, měsíček lékařský, rozmarýn nebo tymián. Pokud je vysadíte kolem hranice pozemku, podél teras nebo prostoru, kde pes běhá, uvidíte, jak se vaší zahradě budou klíšťata obloukem vyhýbat.
Věděli jste, že…?
Křemelina pomáhá bojovat s hmyzem na vašem trávníku. Jde o prášek ze sladkovodních rozsivek, což jsou řasy s křemičitou schránkou. Ta je i po rozemletí velmi ostrá (v mikroskopickém měřítku) a narušuje tělesné schránky hmyzu. Ten se jí tedy raději vyhýbá. Včetně klíšťat. Zkuste si koupit pytel křemeliny třeba ve stavebninách a jednou měsíčně rozsypat na trávník. Doplníte do půdy důležitý křemík a uvidíte, že počty lezoucího hmyzu na vaší zahradě se sníží.
Pokud ji přitom pes olízne, nevadí – při podávání do krmení se užívá jako přírodní odčervovadlo, takže jestli chce, ať si psík dá. Mimochodem, prášek z křemeliny je oblíbený i v kosmetice a čistících prostředcích a prospěšný na doplnění minerálů i u lidí.
Kdy je klíšťat nejvíc?
V sezóně klíšťat můžete obvykle ve zprávách o počasí sledovat i informace o aktivitě klíšťat. Nejraději mají počasí s mírnými přeháňkami (kdy je vlhko, ale liják je nespláchne někam s hlínou) a teplotami mezi 15 a 30°C. Jejich stále početnějším zástupům prospívají také mírné zimy, kdy přežije většina larev. Aktuální výskyt a nebezpečnost klíšťat můžete sledovat na https://www.kliste.cz/cz/mapa-aktivity.
Jak správně vyndat klíště?
Podle nejnovějších studií se hostitel nakazí nemocemi až zhruba po 90 minutách od přisátí. Proto je zásadní klíště vytáhnout co nejdříve. Přitom tradiční způsob kroucení je už dnes dávno přežitek. Klíště při tom ve stresu vypouští mnohem víc toxinů. Ideálním způsobem je použít speciální pinzetu, kartu na klíšťata nebo obyčejnou pinzetu. Klíště chyťte co nejblíže u kůže (za hlavičku) a opatrným, viklavým pohybem vytáhnout. Klíště ničím nekapejte, přidušené klíště může vyzvrátit obsah střev, čímž se zvýší riziko nákazy. Vytažené klíště pak zabalte do ubrousku a spláchněte do záchodu. Místo po zakousnutí klíštěte byste měli vydesinfikovat.
Nebezpečí spočívá v nemoci
Hlavní riziko přílišné aktivity klíšťat spočívá v nemocech, které přenášejí. A to nejen na čtyřnohé přátele, ale i na jejich lidi. Kromě zánětu mozkových blan je nebezpečná i borelióza (i tou se může pes nakazit), anaplasmóza nebo babezióza (tou můžou psa nakazit i třeba zajíci). V jižnějších státech Evropy pak třeba komáři přenášejí parazity, způsobující dirofilariózu (onemocnění srdce a potíže s dýcháním, vedoucí až ke smrti) nebo leishmaniózu, která končí také smrtí.
Kloši a ti další
Evropou a hlavně Českem se poslední dobou šíří také kloš jelení. Vypadá podobně jako klíště, jen má navíc křehká křidélka. Nesaje krev několik dní, ale způsobuje nepříjemné štípance, které svědí. Pak jsou tu také svilušky, ty se živí odumřelou kůží a znamenají rovněž nepříjemné svědění. Na tyhle parazity většina dnešních chemických antiparazitik nestačí (a nemyslí).
Blechy nezastaví ani zima
A pak jsou tu také blechy. Jen málokterý majitel mazlíčka ví, že těm nevadí ani zima a mohou zaútočit i uprostřed prosince (přečkávají v teple moči savců, v srsti hlodavců, ve škvírách podlah). Zbavit se přitom blech, jakmile je máte doma, bez použití jedovaté chemie je navíc téměř nemožné.
Příroda naštěstí vždy přináší řešení
Už dávné civilizace a kultury věděly, kde v přírodě hledat pomoc. Existují rostliny, jejichž silice se umí parazitům úspěšně bránit a účinně je odpuzují. Jejich využívání je bezpečné, neuškodí, pokud je zvíře slízne, nevadí ani při kontaktu s dětmi. Nijak nezamořují krajinu a nešíří do okolí jedy jen proto, že má lidstvo strach, aby nechytilo nějakou nemoc.
Tyto přírodní dary a jejich účinné látky třeba nedosahují takové síly v zásahu jako syntetický farmaceutika. Ale prostá síla není vše. Toto je moudrá a vlídná síla přírody s respektem ke zdraví zvířete i člověka a s respektem k udržitelnému prostředí naší planety.
Zajímavost
Hmyz a roztoče parazitující na mazlíčcích zabije jedině jed. Ty chemicky syntetizované (permethrin – pipety, obojky) jsou však škodlivé nejen pro hmyz, ale i pro všechny živé tvory. Používání takovýchto jedů rozhodně není v souladu se zájmy o dlouhodobé zdraví a pohodu zvířete. Navíc se při používání posléze vyplavovují do vodních toků, znečišťují půdu, mají negativní vliv na ryby, hmyz (hlavně včely) a celý ekosystém.
Odpuzení parazitů podpořte zevnitř
Během hlavní sezóny klíšťat je vhodné podpořit imunitu proti infekcím a také “znechutit krev psů a koček” klíšťatům i blechám pomocí přírodních doplňků, jako je třeba vitamín B nebo pivovarské kvasnice. Fungují antiparazitně. Bohatá na vitamíny řady B je například spirulina, která zároveň pomáhá bojovat proti únavě, je plná bílkovin, prospěšných enzymů a posiluje nervový systém.
Psi sami nejlépe vědí, co jim prospěje. A to díky vomeronasálnímu orgánu, který my lidé máme zakrnělý. Ale čtyřnožcům prozradí, co zrovna jejich tělo potřebuje nejvíce. Nechte rozhodnutí na svém mazlíčkovi. Vyzkoušejte základní sadu zoofarmakognozie, která obsahuje 5 různých balíčků. Ty volně naservírujte pejskovi a nechte ho, aby vám ukázal, co mu nejvíce chybí.