Janýsek byl odjakživa optimista, který rád rozveseloval. Když se ale do rodiny narodilo miminko, nebyl už čas na tréninky dogdancingu a dlooouhé procházky. I když okolí jednoznačně označilo pšeničného teriéra jako “seniora, který prostě najednou rád spí”, majitelka Magda jasně viděla, že tady něco nehraje. Jenže doktoři na nic nemohli přijít.

Tady doktor, támhle doktor

Začala anabáze “doktoři na to určitě přijdou!” Je nasnadě, že lékaři se zaměřují na to, co majitel popisuje jako problém. Když tedy paní Magda vyprávěla, že pes je najednou apatičtější, na procházkách pomalejší a má nějaké svěšené břicho, začalo kolečko zkušebních vyšetření. Nejprve se zaměřili na štítnou žlázu. Veterinář číslo 1 usoudil její sníženou funkci a nasadil léky. Magdě se ale ani po měsíci nezdálo, že by účinkovaly a tak se obrátila na jiného doktora. Ten po testech zjistil, že štítná žláza je vlastně v pořádku. Léky vysadil a doporučil vyšetření srdce. Přeci jen, ten pes měl 9 let… A tak se objednali ke specialistovi na srdíčka, kde absolvovali rozsáhlé vyšetření a testy.

Vše v pořádku.

Cushing, močák a trachea

Magda měla podezření (při pohledu na bříško), zda by nebyl pravděpodobný cushing? Obrátila se na třetího veterináře, že chce krevní testy na cushing a protože v tu chvíli se začal Janýsek při ulehnutí divně dávit, zajímalo ji, zda v tom není i něco s tracheou (dýchací trubicí) nebo trávením. Třetí paní doktorka si poslechla srdíčko, vše v pořádku a odebrala krev, kterou si majitelka sama odvezla na rozbory do nemocnice. Krev prozradila zvýšené leukocyty, takže paní veterinářka okamžitě nasadila léčbu na zánět močového měchýře. Kontrolní sono napovědělo píseček v močovém měchýři, takže to bude určitě to, proč se pes při ulehnutí dáví a je najednou tak pomalý a bez chuti do života.

Magda už chtěla zkusit čtvrtého veterináře, jenže tam nakonec museli akutně a bez objednání na pohotovost – Janýska napadl křížený bul a potrhal mu krk. A tak antibiotika stejně dostal, jen kvůli lepšímu hojení zranění, které se ovšem moc nehojilo…

Krev jako od štěňátka

Když se povedlo všechny díry po zubech zahojit, vyrazila Magda na konečně plánované vyšetření cushingu. Pan doktor odebral krev a poslal dvojici do čekárny. Pak si Magdu zavolal, že játra i ledviny jsou podle testů jako u mladého psa, všechny hodnoty krve jsou v pořádku a nikde nic nevidí. Na dotaz na cushing však odpověděl, že na to testy nakonec nedělali, protože sám na psovi nepozoruje žádné příznaky. A proč je tak apatický? Holt už je starý.

Velmi často se stává, že z krve se problém nepozná, protože hodnoty vypadají v pořádku, i když praxe je jiná. To tehdy ještě Magda nevěděla.

A pak objevili problém

Jenže paní Magdu tato odpověď neuspokojila. Znala svého psa velmi dobře a cítila šestým smyslem, že je něco v nepořádku. Objednala se k v pořadí už šestému veterináři, kde si vynutila kompletní sono břicha. To bylo 2 roky od začátku obíhání doktorů! Janýska položili nedobrovolně na stůl na záda a uprostřed zimy mu zcela oholili břicho. Ač všichni tvrdili, jak jsou hodnoty super a vše je v pořádku, na sonu se objevil kuličkový nádor na slezině a absolutně zvětšený a nefungující jeden jaterní lalok. A bylo to tady – rakovina? Co teď?

Láska na pomoc játrům i trávení

Spolu s rodinou se rozhodli, že u 12 letého psa nebudou riskovat operaci na odhalení “co to je za kuličku” a další operaci na případné odstranění a pak ještě případnou léčbu… Ale že mu dopřejí důstojný a veselý konec života. Majitelka se tehdy obrátila se na Dokonalou Lásku, se kterou měla vždy ty nejlepší zkušenosti. Doporučili jsme jí inhalační olej Láska 17 při nádorové činnosti, který napomáhá zpomalovat růst nádorového bujení. Stačí nakapat na hadřík a položit poblíž pelíšku, například. A také bylinnou směs pro podporu jater B34, aby se pomohlo játrům zregenerovat, co se dá. Dalo by se toho Janýskovi naordinovat mnohem více, ale zase bylo důležité játra nepřetěžovat několika prostředky najednou a umožnit jim si odpočinout.

Na zázrak není nikdy pozdě

Magda Janýskovi zároveň po poradě s nutričními specialisty upravila a zcela odlehčila jídelníček. A v tu chvíli se stal zázrak. Ze dne na den tu byl po téměř 3 letech najednou zase ten starý Janýsek, skotačivý, dovádivý, připravený pro každou špatnost. Na procházkách začal zase běhat, i když ze zvyku “jistím smečku zezadu” už stejně zůstává svým tempem pořád vzadu. Nicméně konečně mu to vlilo krev do žil. Dokonce i povislé břicho (kde už je jasné, že se celou dobu hromadila tekutina z nefungujících jater) se po poradě s veterinářem podařilo zmenšit a vypadá zase jako zamlada.

Veselý závodník dogdancingu

Nikdo neví, kolik času tady bude Janýskovi ještě vyměřeno. Teď je alespoň pod dohledem lékařů, kteří vědí, s čím mají tu čest. Už ho ale netrápí bolení bříška z těžké stravy, kterou nedokázal zpracovat. Netrpí na průjmy a vrátila se mu jiskra v oku – stejně jako se vrátil k trénování dogdancingu v seniorské míře. Pro povzbuzení ještě panička občas k pelíšku kápne Cognitive+ a svět je zase tak, jak má být.

Stáří? Ano, to zastavit nejde. Nádor také zřejmě nejde ze dne jen tak vymazat.

Ale chuť do života, tu nevymažeš. Jen je občas potřeba ji znovu najít.