KLÍŠŤATA ČI BLECHY? PŘÍRODA TO UMÍ BEZ JEDŮ.

Tato nejrůznorodější skupina živočichů na světě zahrnuje více než milión popsaných druhů. Hmyz a roztoči představují více než polovinu všech známých žijících organismů. Počet existujících druhů se odhaduje na 6–10 miliónů a je možné že představují více než 90 % všech živých forem na Zemi. Díky své rozmanitosti obsadil dnes hmyz každou, přiměřeně velkou, ekologickou niku.

Mnoho druhů hmyzu je lidmi považováno za škodlivé. Do skupiny škodlivého hmyzu jsou zahrnováni parazité (komáři, vši, štěnice), přenašeči chorob (komár, moucha), ničitelé staveb (termiti) nebo škůdci na zemědělských plodinách (saranče, mandelinka). Obtížný hmyz přitahuje největší pozornost, jiné druhy působí naopak na lidi a životní prostředí blahodárně. Některé druhy jsou opylovači kvetoucích rostlin (např. vosy, včely, motýli, mravenci). Opylování je vzájemný obchod mezi rostlinami, které je potřebují ke své reprodukci, a opylovači, kteří si za ně berou odměnu v podobě nektaru a pylu.

Pátráme často, proč nás tak urputně provází méně užitečný hmyz, ten, který označujeme jako škodlivý. Proč před dvaceti lety bylo klíště raritou, se kterou jsme šli k veterináři, aby klíště odstranil (skutečně se autorovi tohoto článku toto stalo)….? Zvyšující se průměrné teploty a mírné zimy těmto nevítaným (dobro)druhům přejí. S klíšťaty se dnes běžně setkáme i v horských oblastech. Celkový vzestup průměrných ročních teplot v posledních desetiletích zřetelně podporuje nárůst klíštěcí populace.

A tak se s končící zimou tento hmyz, ale nejen klíšťata, vrací do našich životů a jako už dnes velmi přirozená součást života též k naším psům. Již nyní začínáme objevovat na svých domácích mazlíčcích pohybující se nebo přisátá klíšťata. S nimi přicházejí bohužel i známá rizika, kterých není úplně málo – přímým drážděním v místě uchycení vznikají často kožní uzlíky či abscesy. Závažnější jsou potenciální onemocnění, která mohou klíšťata přenášet. Patří mezi ně především klíšťová encefalitida, lymská borelióza, anaplasmóza a babezióza. V kritických případech infekce dochází ke ztrátám krve a ojediněle může dojít k navození tzv. klíšťové paralýzy (ochrnutí vlivem toxinů obsažených ve slinách klíštěte).

Rovněž komáři a jiný bodavý hmyz se hlásí ke slovu. I tito členovci mohou představovat riziko. U psů je největším rizikem zřejmě dirofilarióza (srdeční červivost), jež působí postupně se zhoršující dýchací potíže a kašel, klesání fyzické výkonnosti, plicní hypertenzi a nakonec srdeční selhání až kolaps se smrtelným koncem.

JAK CHRÁNIT NAŠE ČTYŘNOHÉ PŘÁTELE?

My jsme zastánci bezpečných a přirozených metod, takže doporučujeme pro ochranu používání čistě přírodních látek.

POSILNĚTE PREVENCI

Jaké jsou další možnosti posílení ochrany proti nalézání hmyzu? Pro své podpůrně-ochranné působení je znám vitamín B, který lze pro tento účel dobře dotovat z pivovarských kvasnic. Příhodné je také podávání spirulíny.

Ne příliš vábně vonícím odpuzovadlem je též nimbový olej. Ano, páchne. Proto je vhodnější používat sušený nimbový extrakt, ve výsledné směsi nezapáchá a přitom výborně plní svoji funkci. Nimbový extrakt je obsažený v jednom skvělém přípravku. Je to Antiparazitální přírodní zásyp. Jeho aplikace je jednoduchá, pro psa příjemná a repelentní účinek je skvělý.

Obojky, pipety a podobné věci, to zde nebudeme rozvádět, tím se nezabýváme, protože to nejsou dary přírody, ale pokusy člověka překonat přírodu.

PSI A BODNUTÍ HMYZEM

Žádný pes není zcela chráněný před bodnutím hmyzem. Možná už jste si všimli, s jakým zanícením chytá váš pes mouchu, která u vás doma, poletuje. Ale bohužel se stejným zápalem může lovit například i včelu, vosu nebo sršně. Ve snaze zneškodnit nebo lapit hmyz se v psovi projeví vášeň pro lov a těžko mu pak vysvětlíte, že to pro něj může být nebezpečné.

Pochopitelně většina psů dostane žihadlo do přední tlapky nebo do nosu. Pak mohou nastat dvě situace. Pokud by byl váš pes alergický na bodnutí hmyzem, může být každá minuta drahá. Zavoláte-li s dotazem veterináři, nejspíš vám poradí, abyste přijeli co nejdříve a svému psu na cestu naordinovali některé z volně prodejných antihistaminik. Obecně se považuje za maximální dávku 1 mg na 0,5 kg hmotnosti psa. Vždy je však lepší poradit se s veterinářem.

Ale když mluvíme o psí kůži a jakémkoliv trápení, takže i bodance a štípance, tak prostě musíme zmínit Zelený jíl. To je velmi šikovná pomůcka, která patří do trvalé výbavy psí lekárny. Je tolik situací, kdy může pomoci jako úleva od svědění a pro dekontaminaci. Ať je to zmíněné bodnutí nebo třeba říznutí, oděry, alergické reakce, dermatitida… Použití je velmi jednoduché, zelený jíl jemně vtíráte do postižených oblastí kůže. Tam, kde je kůže moc citlivá, použijte kosmetický štětec.

Někteří psi mohou být na vosí si včelí bodnutí alergičtí, to znamená, že místo vpichu jim rychle opuchne, poté jim do 5 až 10 minut zbělají dásně. Psi pak mohou nadměrně slinit, zvracet, přerývaně dýchat, mohou být dezorientovaní. Mohlo by se stát, že nakonec upadnou do anafylaktického šoku. V takovém případě je nutné je co nejrychleji přepravit k lékaři, každá minuta může rozhodnout.

Hmyzí jed má u jednotlivých druhů odlišené složení, takže např. pes může mít výraznou alergickou reakci po bodnutí včelou a téměř žádnou po bodnutí vosou. Naopak pokud je pes na konkrétní jed alergický, často bývá alergická reakce s každým dalším bodnutím silnější než v předchozím případě.

Psa se snažte co nejvíce uklidnit. Místo po bodnutí chlaďte studenými (ne ledovými) obklady a dále používejte heřmánkový hydrosol. Psa sledujte, a kdyby se otok šířil dál a zvětšoval, odvezte jej k veterináři.