Jak se Amigo přestal v 8 letech bát bouřky
Amíček, kříženec malinois a velkého knírače, se narodil jako nejmenší z 9 štěňat, ale odmala byl plný života a elánu. Rychle vyrostl v největšího ze všech sourozenců, přesto se ale odjakživa bál každé rány, petardy a především bouřky. Už to vypadalo, že starého psa novým kouskům nenaučíš. Pak ale v jeho 8 letech přišel zlom jménem violka vonná.
Všechno zhoršila kastrace
Doma působí jako takový autista. Musí mít svůj svět, své zvyky, jinak je nesvůj. Návštěvy ho děsí a odchází někam do klidu a do soukromí. Nejraději žvýká tenisáky a uklidňuje se tím při sebemenším stresu. Přitom nikdy nic traumatického nezažil, vyrůstal v lásce se smečkou psích parťáků, běhal po dvoře a objevoval svět. Nejvíc se to zhoršilo po kastraci v jeho 5 letech, pro kterou se majitelka Magda rozhodla, protože se s ostatními psy z domácnosti do krve pral u dveří, když se mělo jít ven, kde zrovna hárala nějaká fena.
Hormony se mu skutečně zklidnily, rvát se přestal, ale jako by se o to víc začal bát svých vnitřních děsů. Opravdu nesnesitelnou se stala každá bouřka. Ještě dávno před prvním zahřměním začal chodit po bytě, slintal, s obavami hleděl do okna. Pak nedokázal odtrhnout oči od přehlídky blesků, celý se třásl a slintal si na nohy kaluže slin.
Je vědecky prokázáno, že kastrace prohlubuje strach z bouřky, petard, může zhoršit funkci štítné žlázy, separační úzkost, rychleji po ní nastupuje psí Alzheimer nebo může dříve docházet k problémům s pohybovým aparátem (jako je třeba přetížení křížového vazu).
Nezabrala ani krabice
Nic moc z běžných metod tak úplně nezabíralo. Ani úkryt v krabici, pod stolem, v temné a klidné koupelně, zatáhnutí závěsů. Utěšování a nadměrná pozornost samozřejmě vše zhoršovala. Pořád slyšel hromy a koulel očima k oknu. O to hůř, že jsou bouřky posledních několik let silnější a silnější, přicházejí supercely a hlavně v květnu a červnu řádí nebesa několikrát do týdne.
Pak konečně přišel uklidňující spánek
A pak se majitelka Magda rozhodla zkusit violku, Lásku 52, kterou zahlédla na internetu. Bylo to kouzelné! Jakmile malá lahvička dorazila, chtěl ji Amigo olizovat a očividně se mu ta vůně líbila. Až přišla bouřka. Magda si stáhla taky audioterapii, pustila ji už při prvním jemném zahřmění a na zem před Amiga položila ampulku s vůní, pár kapek mu natřela na přední tlapky. Asi během 5 minut za zvuku melodií v rytmu srdce a s vůní „u čumáku“ Amigo poprvé po 8 letech za bouřky lehnul a usnul! Přitom byl bílý den, závěsy byly roztažené a okno pootevřené!
Vůně violky (extraktu z jejích listů) působí na endokanabinoidní systém v mozku zvířete. Pro psa je to hotový malý zázrak. Pomáhá při psychickém diskomfortu a přináší konejšivou úlevu i u zvířat ve vážném psychickém stavu. Bývá pro psa prvním zábleskem naděje, že může být lépe.
Na pomoc nikdy není pozdě
To byla první chvíle, kdy pochopil, že bouře se není důvod bát. Každé hromobití teď řeší Magda s Amíčkem otevřením lahvičky, audioterapií a třeba zatažením závěsů. Víc není třeba. Dokonce, když se chce akutně vyčůrat během bouřky, nechá se i vzít ven, a i když trochu váhavě, vyvenčí se.
V jakémkoliv věku se může pes naučit něco nového. Musíte mu jen dát šanci, spolehlivé a klidné zázemí a vnímat jeho signály.
